3. kapitola

17. září 2007 v 18:46 | Zotara |  Až poznáš odkud vítr fouká
Tak jsem tady s další kapitolkou. Tahle povídka se mi strašně dobře píše takže to jde rychle a zatím mi nedocházejí nápady takže je to v pohodě. Právě se snažím sesmolit nějakou tu kapču k Začátku konce al envím vidím to černě. Tak už se dejte do čtení a nezapoměňte nakomenty :)

Po týdnu madame Pomfreyová Siriuse konečně pustila a on ihned zamířil za svými kamarády k jezeru. Byl krásný slunečný den a tak Sirius počítal s tím že budou sedět pod starým dubem jako vždy a taky mě pravdu.
"Ahoj!" pozdravil všechny přítomné zvesela Sirius a zkoprněl když uviděl, že mezi přítomnými je i Kate.
"Ahoj Tichošlápku! Tak co už tě pustila?" zeptal se stejně vesele James a začal si hrát se zlatonkou. Vždycky ji nechal kousek odletět a potom ji chytil.
"Jo jo konečně." řekl s úlevou Sirius a sedl si do trávy.
"Stalo se něco významného zatímco mě věznila." zeptal se ledabyle Sirius. Zavřel oči a nechal vítr aby mu cuchal vlasy.
"Ale nic moc." odpověděl mu James a soustředil se dál na zlatonku. Zrovna mu utekla obzvlášť daleko. Natáhl se pro ni ale dřív než ji stačil chytit byla už v ruce někoho jiného. James se na Lily překvapeně podíval. Ta se jen usmála, schovala zlatonku do kapsy a začala Jamese líbat. Sirius jen protočil oči.
"Remusi jsem ti vážně zavázaná, že jsi si na mě udělal čas." ozval se jemný hlas Kate a Sirius se po něm otočil. Seděla společně s Remusem trochu stranou od party a v klíně měla jakousi knihu a pergamen. Remus držel v ruce tu stejnou knihu a něco ji říkal.
"Ale to nestojí za řeč." namítl Remus a usmál se na ni.
"Vážně nevím co bych si bez tebe počala." řekla a políbila ho na líčko. Remus se mírně začervenal. V Siriusovi to začalo vřít. Jak se Remus opovažuje? Nasupeně se zvedl a zamířil k nim.Kate se usmála když ho spatřila. Úsměv ji ale zmrzl na tváři kdy uviděla jeho výraz.
"Stalo se něco?" zeptala se opatrně a zamyšleně se na něho zamračila. Sirius si založil ruce na prsou a zlostně na Remuse zhlížel.
"Ale ne vůbec nic. Mělo by se snad něco stát?" vypálil na ni a podezřívavě na ni hleděl.
Kate se nechápavě zasmála ale hned se přestala smát když si uvědomila, že to Sirius myslí vážně.
"Co by se mělo stát Siriusi? Nic se nestalo." zeptala se nechápavě.
"A tohle bylo co?" pohodil Sirius hlavou směrem k Remusovi. Ten si sebral brašnu a odešel k Jamesovi a Lily.Nechtěl se se svým kamarádem pohádat.
"Co bylo co?" zeptala se zaraženě. Nechápala co to do Siriuse vjelo.
"No tohle." řekl Sirius a dál se na ni nasupeně díval.
"To byl polibek na tvář." řekla klidně Kate a začala rolovat pergamen.
"Takže přiznáváš, že jsi mu dala pusu na tvář." řekl vítězoslavně Sirius. Kate se na něho zlostně zadívala.
"Jo byla. A dala sem mu ji ráda. Proč bych nemohla? Hm? Řekni? Protože se to milostpánovi Siriusovi Blackovi nelíbí? Tak to ani náhodou. Proč žárlíš? Nemáš proč žárlit nejsem tvoje takže si mě nepřivlastňuj Siriusi Blacku! Můžu políbit koho chci a kde chci a jen proto, že se to TOBĚ nelíbí to dělat nebudu. Myslela jsem si, že jsi jiný ale jsi stejný jako všichni ostatní!" rozkřičela se na něho. Vzala svoji brašnu, obrátila se na patě a naštvaně se vydala k hradu. Sirius se na ni šokovaně hleděl. Až teď mu docházel význam jejích slov. Rozeběhl se za ní.
"Kate! Počkej!" křičel za ní ale ona se neotočila.
"Kate! Omluvám se ti nemyslel jsem to tak." zakřičel na ni když byla u brány. Na chvíli se zastavila jako by přemýšlela. Pak jen zakroutila hlavou a zmizela ve dveřích.
* * *
Sirius seděl ve společenské místnosti a byl sám na sebe naštvaný za to, co před pár hodinami převedl. Byl už večer a ve společence bylo jen pár posledních lidí. Sirius hleděl do skomírajících plamenů už asi hodinu když se podíval po potemnělé místnosti a zjistil, že už tam zůstal sám. Najednou se z dívčích ložnic ozval křik.
"Já za to nemůžu! Věř mi prosím!"
"Už Tě nikdy nechci vidět!"
Sirius polekaně vyskočil když uslyšel hlasitě třísknout dveře a přidušované vzlyky. Ohlédl se a uviděl nějakou dívku oblečenou v školní sukni a tílku jak sbíhá po chodech. V krbu už byly jen žhavé uhlíky a pár posledních plamenů takže Sirius musel přimhouřit oči aby poznal osobu, která právě byla na schodech. Překvapeně se narovnal když zjistil, že je to Kate. Ta rychle přešla místnost a sedla si na pohovku kde seděl Sirius. Nevšimla si ho. Chvíli jen tak seděla potichu ale nakonec přidušeně zoufale vykřikla, objala si kolena a rozplakala se. Nechtěla nikoho vzbudit a tak se snažila svoje vzlyky tlumit. Moc se ji to ale nedařila. Siriuse bodlo u srdce když ji takhle vidět. Pomalu se k ní přisunul.
"Kate." zašeptal potichu. Ta leknutím povyskočila. Zamžourala tím směrem, kterým uslyšela vycházet ten hlas. Nakonec se napřímila když zjistila, že je to Sirius. Sirius pomalu natáhl ruku a pohladil ji po tváři. Kate jeho ruku vzala do své a položila ji na pohovku. Odvrátila od něho tvář a kamenným výrazem se zadívala do krbu. Nasadila kamenný výraz ale slzy zadržet nemohla.
"Kate já.." začal Sirius ale Kate vstala a rozešla se pryč. Sirius ji chytil za paži a strhl na pohovku těsně vedle něj.
"Pusť mě." řekla chladně až to Siriuse zaskočilo.
"Chtěl jsme se ti omluvit za to co sem dneska udělal. Neměl sem na to právo. Promiň mi to." zašeptal a podíval se Kate do očí. Ta ne něho ještě chvíli chladně hleděla.
"Ne, právo si neměl." ozval se po chvíli. Sirius svěsil provinile hlavu.
"Ale přijímám omluvu." řekla a lehce se usmála. Sirius se na ni šťastně zadíval. Kate odvrátila tvář a rukama si zase objala kolena.
"Co to bylo za křik?" zeptal se Sirius potichu a nahnul se ke Kate blíž aby na ni lépe viděl. Po tvářích se ji zase začali koulet slzy a ona se ani neobtěžovala si je utřít.
"Pohádala jsme se s Annou. Myslí si, že jsem udělala něco co jsem. ve skutečnosti neudělala. Z jedné strany je mi líto, že jsme se s ní pohádala a z druhé jsme zklamaná, že mi nevěří." vysvětlila smutně a dál se dívala do ohně. Sirius ji setřel slzy. Věděl, že Anna je pro Kate důležitá. Vlastně co Kate viděl tak byla sama nebo s ní. Kate se na něho otočila a vděčně se usmála. Sirius ji objal ve svých mužných pažích a šeptal ji slůvka typu: To bude dobré, všechno se vyřeší.
"Děkuju..." zašeptala Kate asi po hodině kdy ji objímal a ona se uklidnila. Zvedla hlavu z jeho vypracované hrudi a vděčně se mu zadívala do očí. Sirius její pohled opětoval. Začal se v jejích očích utápět. Byl teď tak blízko jejích rtů. Rtů, které chtěl ochutnat, které chtěl dobývat. Byl tak blízko. Tak proč si je prostě nevzít? Pomalu se k ní začal přibližovat. Kate se na něho strnule dívala. Než stačila cokoli říct tak ji Sirius co nejněžněji políbil. Když zjistil, že se nebrání tak polibek ještě prohloubil. Jemně svým jazykem laskal její rty a pohrával si s jejím jazykem. Byl příliš zaměstnán rty Kate takže si nemohl všimnout jejího zaraženého pohledu. Dotyk jejích rtů byl pro něho tak sladký. Prvně se jich jen něžně dotýkal ale nakonec se do nich začal vášnivě vpíjet. Přes svou vášeň si nevšiml, že něco není v pořádku. Pomalu se přesunul k jejímu krku a klíčním kostem. Kate nebyla schopná žádného pohybu. Nechápala to. Myslela, že jsou kamarádi. Sirius ji začal hladit po ruce. Začal u konečků prstů a pokračoval směrem nahoru až skončil u ramene. Vzal do prstů ramínko tílka a začal jí ho vysvlékat. Tohle bylo na Kate moc. Položila své dlaně na Siriusovu hruď a jemně ho odstrčila. Toho si ale Sirius nevšímal a začal ji líbat na rameni. Kate ho odstrčila prudčeji až Sirius přepadl na druhou stranu pohovky. Kate těžce oddechovala jako by uběhla maratón a nechápavě se na Siriuse zadívala.
"Kate promiň. Nechtěl jsme na tebe tlačit." řekl Sirius a posadil se vedle ni. Kate se trochu odtáhla. Nevěřícně na něho pohlédla.
"Ne. Siriusi ty to ne..." začala ale Sirius ji přerušil. Objal ji kolem pasu a něžně ji zašeptal do ucha.
"Miluje Tě."
Kate rychle vyskočila z pohovky a rukama si bezradně zajela do vlasů.
"Stalo se něco?" zeptal se s obavami Sirius. Začal se bát nejhoršího.
"Siriusi. Já... myslela jsme, že jsme kamarádi." hlesla po chvíli a ztrápeně se na Siriuse podívala. Ten na ni překvapeně zamrkal.
"Já... Miluju Tě." zašeptal zase Sirius a taky vstal. Pomalu k ní přešel.
"Já... Mám Tě ráda Siriusi." řekla Kate a Siriusovi poskočilo srdce. Usmál se a vzal její ruce do svých. Kate pokračovala.
"Ale jsi pro mě jen kamarád nic víc. Je mi to líto. Chtěla bych aby to bylo jinak ale nejde to. Nikdy nepůjde." řekla třesoucím se hlasem a odešla portrétem Buclaté dámy pryč.
Sirius za ni smutně a zklamaně hleděl. Zlomeně dopadl na zem a nepřítomně hleděl do uhlíků umírajícího ohně. Proč? Proč? ptal se neustále sám sebe. Nedokázal to pochopit. První holka, která ho odmítla. Proč to musela být zrovna ta, do které se zamiloval? Sirius tam ještě dlouho seděl a topil se ve svém žalu než se přinutil vstát a jít do pokoje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Areneis Areneis | Web | 17. září 2007 v 19:02 | Reagovat

Je to moc pěkná kapitola. Strašně se mi líbí. A zajímá mě proč s ní´m nemůže být. Že by měla někoho jiného???

2 Bibi Bibi | Web | 17. září 2007 v 20:10 | Reagovat

Ahoj,hľadám niakého slovenského beta-readera,ak o niekom takom vieš,prosím,daj mi vedieť na blog.

Díky

3 Elinea Elinea | Web | 17. září 2007 v 20:45 | Reagovat

Ou...Chudák Sirius, mně je ho tak lííítoooo :'(((( I když tipuji, že Kate má nějaký dobrý důvod...A doufám, že ho má taky tajně ráda :) Jinak kapitolka skvělá, nádherný večerníček :) Lepší než Rákosníček =DDDD

4 jane245 jane245 | Web | 17. září 2007 v 21:36 | Reagovat

to bolo peknunke :(

5 Haňula Haňula | 18. září 2007 v 14:51 | Reagovat

fakt hezký

6 WongMay WongMay | E-mail | Web | 18. září 2007 v 16:23 | Reagovat

moc pěkna kapitolka.......

7 Nelien Nelien | Web | 19. září 2007 v 13:09 | Reagovat

no ty vole, Zotarko... ty jo jsem v šoku! tak do téhle povídky jsem se zamilovala! tohle byla nádherná kapitolka! fakt nádherná... nevím jak víc vyjádřit, jak mě uchvátila :) ten polibek... to bylo bezchybný! a já se tu culila jak debil! :D  to bylo... chudášek siriusek!!!! chudášek... :) honem pokráčko!

8 mel mel | 19. září 2007 v 15:43 | Reagovat

musím uznat že tahle povídka je jednou z těch hooooooodně dobrých doufám že se tu brzo objeví pokračování

9 Jane.s. Jane.s. | Web | 20. září 2007 v 6:53 | Reagovat

Juj skvělá kapča, kdy bude další ? :-)

10 Kaitlin Kaitlin | Web | 23. září 2007 v 16:19 | Reagovat

Tohle je mooc krásná povídka...=D strašně se těším na její pokračování

11 Tess Tess | Web | 27. září 2007 v 22:18 | Reagovat

To je romantika! Je to moc hezký! Napiš prosím, co nejrychleji další kapču (jasně já mám co kecat)...Hrozně se ti to povedlo, klobouk dolů!

12 Jenny Jenny | Web | 19. listopadu 2007 v 16:15 | Reagovat

Chudák Siri!! I když si to možná krapet zaslouží=D uuuužasná kapitola, jdu na další

13 terri14™ terri14™ | Web | 31. prosince 2007 v 15:59 | Reagovat

*blbej úsměv* Krása!  *zasněný pohled do dáli*

14 Nika (Verča) Nika (Verča) | E-mail | Web | 8. ledna 2008 v 20:16 | Reagovat

chudák.. :o(. ale nejde na to trošinku rychle?. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama