2/2 7. kapitoly

1. září 2007 v 21:29 | Zotara |  Začátek konce
A druhá část ;)

Nastupoval Listopad a venku to taky podle toho vypadalo. Příroda začala hrát žlutými, červenými, zelenými, oranžovými, hnědými barvami a jejich odstíny. Suché listí se povalovalo všude kolem a školník Filch na každém kroku seřvával nějakého studenta za to, že do hradu nosí listí, které se přichytilo na jeho plášti. Taky začala být pěkná zima. Na chodbách nebyl snad nikdo kdo by nebyl zachumlaný do svého pláště a našli se i takový, kteří už nosili šály. Za madame Pomfreyovou chodil pořád někdo kdo měl rýmu a kašel. Ta mu dala lektvar který vypil a byl zase fit jedinou slabinu to mělo v tom, že vám potom z uší ještě hodnou chvíli vystupovaly chomáčky kouře.
Mezi skupinkou Lily a spol. a James a spol. se nic zásadního nezměnilo až na to, že kluci si každý den sedali na jídlo k holkám i když jim to výslovně zakázaly. Ať se holky snažily jak chtěly vždycky prostě nějak vyšlo, že seděly spolu. Tímto bylo způsobeno i to, že se začali mezi sebou více bavit a všechny vztahy mezi nimi se jakžtakž uklidnili. Nemyslete si ale, že se pořád nehádali nebo nepopichovali. Jediní kteří otevřeně dávali najevo, že se jim to líbí byl Remus s Eleanor. I když Eleanor nemusela Siria, vydržela sním sedět u stolu dvakrát třikrát denně i když i to se někdy neobešlo bez hádek.
Důvod proč se jí tak líbilo sedět s Pobertama byl Remus. Musela uznat, že i když má obnošené oblečení (což ji vůbec nevadilo) je velice pohledný. Taky byl chytrý a rozhodně o hodně klidnější než James se Siriusem a to ji vyhovovalo. Kdyby tenhle důvod nestačil tak tam přece byl i James a Lily a jak všichni věděli strašně chtěla ať se dají dohromady...
Co se týkalo Remuse...tak ten na tom byl stejně. Elelanor se mu taky líbila ale nemohl by žít s pomyšlení, že by ji každý měsíc musel lhát, stejně by na to někdy přišla. Bál se ale toho co by na to řekla.
"Tak lidi měli bychom vyrazit nebo to nestihnem."ozval se Siriu,s který se podíval na hodiny a zjistil, že za deset minut zvoní.
"Jaképak my? Doufám, že si tím "my" myslel vás protože my s váma nikam nejdem." opáčila vzdorovitě Lily.
"Ale no tak miláčku. Přece se nebudeme hádat." chlácholil ji James
"Já nejsme tvůj miláček jasný? A hádat se teda klidně budeme." vypálila na něho Lily.
Co se to považuje mi říkat miláčku?!
"Víš co máš naprostou pravdu" přisvědčil James a zdůraznil to pokyvováním hlavy. Lily na něho jenom vykulila oči.
. "nevím koho si tím "my" myslel Siriusi ale my tady s Evansovou jdeme samy." dořekl to odhodlaně a chytl Lily za ruku.
"No tak to teda nejdeme Pottre! Myslela jsme tím, že jdu tadyhle s holkama"řekla a ukázala na svojí dámskou společnost.
"Ale no tak Evansová pojď se mnou na procházku"
"Nejdu s tebou nikam Pottre!"
"Já vím, že se mnou půjdeš"
"nepůjdu"
"ale jo"
"ne"
"Jo jo půjdeš"
"jak můžeš vědět , že s tebou půjdu když já ještě nevím jestli s tebou půjdu!"
"Ha! Takže ty se rozmýšlíš jestli se mnou půjdeš."
"Co to kecáš? Já se nemusím rozmýšlet á VÍM že s tebou nepůjdu!"
"Oba dva víme, že se mnou chceš jít Evansová!"
"Cože já? Já s tebou nechci jit nikam" odporovala zarputile Lily dál.
"ale jo"
"Já s tebou nechci jít a jenom proto, že ty říkáš, že s tebou chci jít ještě neznamená, že s tebou někam půjdu protože já s tebou chci jít"
" No vidíš tak jdeme" řekl James a táhl ji za ruku pryč z velké síně.
"Co to děláš Pottre?"
"říkala si že se mnou chceš jít tak Tě doprovázím"
"ne to jsem neříkala, já říkala, že protože ty říkáš, že s tebou půjdu ještě neznamená, že s tebou nechci jít."
"No vidíš"
"aaa dej mi už pokoj Pottre už mě pleteš."
Všichni ostatní kteří byly u stolu a celou tuhle scénku sledovali se hlasitě rozesmáli. Dvojce na ně překvapeně pohlédla vůbec si nevšimla, že tady ještě jsou.
"No tak už běžte" řekla Elizabeth.
" ale já..." začala Lily ale nedořekla, protože ji James pošťuchoval k východu ze síně.
Všichni se nanovo rozesmáli.
"Já už půjdu radši taky nechceš jít se mnou Reme?" zeptala se naoko ledabyle Eleanor.
"Jo jasně rád." odpověděl překvapeně Remus a vstal aby Eleanor doprovodil.
U stolu už zůstaly jenom El, Mia, Eranie, Sirius a Petr.
" No já už asi půjdu jdeš se mnou?" zeptala se El směrem k Mii. Ta přikývla a společně vyšli ze síně.
Sirius se podíval na Eranie. Četla si knihu ale Sirius věděl, že o jeho pohledu ví. Nakonec se odhodlal a zeptal se.
" Půjdeš?"
Eranie vzhlédla od knihy.
"Já-já vlastně ani nevím co teď mám." řekla po chvíli. Sirius na ni vytřeštil oči.
"Počkej podívám se" řekla a shýbla se pro brašnu.
"kde sem ten rozvrh sakra dala...eee..kde je..jo aha tady je!" mumlala si pro sebe. Sirius se ušklíbl, ne však škodolibě.
"Moc se neškleb." řekla pobaveně Eranie.
"tak co máš?" zeptal se Sirius.
"Lektvary" odpověděla.
"Je já taky"odpověděl udiveně Sirius.
Eranie na něho zaraženě pohlédla
"ty si si vzal jako volitelný předmět na víc ještě lektvary?"
"Kdyby bylo po mojem nešel bych ani na ty povinné ale tyhle mi nařídil Křiklan." odvětil otráveně.
"No já už půjdu" řekla Eranie a zvedla se od stolu.
" Půjdu s tebou" řekl Sirius a také vstal.
"ne ne. Já chci jít sama."
"Vždyť máme stejnou cestu. A neměla bys jít sama většinou tak chodí jenom zmijozeláci." přemlouval ji Sirius i když věděl, že to nikam nevede.
"ne Siriusi fakt. Půjdu sama. Dokážu se o sebe postarat" řekla potichu.
"Sirius si povzdechl a vyšel z místnosti.
Eranie chvíli počkala a potom ho následovala. Chudáka Petra tam nechali samotného. Ten se také po chvíli nabubřele zvedl a odešel na hodinu jasnovidectví.
* * *
Eranie šla chladnou chodbou . Ještě pár odboček a měla by být před učebnou lektvarů.
Šla mlčky i v tomhle příšeří viděla naprosto dokonale.
Za chvíli došla k učebně lektvarů. Už tam stáli zmojizelští v jednom ohromném hloučku. Co nejdál od nich se tísnili ostatní studenti. Převážně to byly studenti z Havraspáru, které lektvary překvapivě, i přes učitele kterého měli, bavily.
Všichni se otočili aby si prohlédli novou příchozí. Eranie si je také prohlédla každého zvlášť Siriuse však nespatřila.
Potom se postavila přesně mezi ty dva hloučky lidí kteří tam stály. Z hloučku zmijozelským vystoupil pohledný kluk s blonďatými téměř až bílými vlasy.
"Kohopak to tu máme. Nováčka" ozval se posměšným hlasem.
Eranie k němu vzhlédla ale nic neřekla.
"Nechce se Ti mluvit?" ozval se znovu Lucius. Přistoupil k ní ještě o krok blíž a začal si pramínek jejích vlasů namotávat na prst.
Eranie o krok ustoupila čímž se dostala jenom blíž ke stěně. Lucius udělal to samé co ona takže se vzdálenost mezi nimi znova vyrovnala.
"Neboj se. Když budeš hodná tak Ti nic neudělám" řekl posměšně.
"vlastně sem se ani nepředstavil že ano? To musíme napravit. Takže mé jméno je Lucius Malfoy a tvé?"
"Moje jméno není důležité. Rozhodně ho nebudu říkat někomu komu nechci aby ho znal." odpověděla s hrdě vzpřímenou hlavou stejně posměšně.
Hloučkem všech, kteří je sledovali to zašumělo. Moc lidí se neodvážilo vzdorovat Luciusi Malfoyovi.
"ale no tak nebraň se nemá to cenu." řekl tiše a udělal další dva kroky směrem k ní takže ji přimáčkl ke stěně. Ruce ji dal na boky a pomalu s jimi sjížděl až k hýždím.
"Klidni hormon. Sice máš pěkný oči, dobou postavu a něco v hlavě ale uvnitř si chladný jako led. Nejsi můj typ." odpověděla mu posměšně a rukama ho odstrčila. Lucius se však tak snadno nedal. Přirazil ji k stěně a začal pátrat svýma rukama po celém jejím těle.
"Říkám Ti po dobrém. Nech mě být nebo příjdeš k úrazu."
Uslyšel Sirius který právě přicházel k učebně lektvarů. Zahnu za roh a tak strnul. To jak uviděl Malfoye, který byl na Eranie ho tak namíchlo, že by ho byl zabyl kdyby ho najednou nějaká neviditelná síla zastavila na místě a nechtěla ho pustit. Sirius zmateně zamrkal. Snažil se pohnout nohou ale nešlo to. Chtěl vykřiknout ale ani to mu nešlo. Nezbývalo mu nic jiného než tam zůstat stát za rohem dokud to nepřestane.
"Co uděláš? Budeš křičet?" začal se smát napůl pobaveně a napůl posměšně Lucius.
"ne to vážně ne brouku"odpověděla Eranie
Eranie udělala pohyb rukou, který se velice podobal tomu když dáváte někomu facku ona však Luciuse neuhodila. Ten se vznesl do vzduchu a odletěl na protější stranu, kde v letu narazil do stěny. Rychle se po ní svezl a zůstal ležet.
Žáci vyděšeně vypískly.
Tlak v Siriusově těle, který ho držel na místě, povolil a on zjistil, že se může zase normálně pohybovat.
Eranie si chladně změřila Luciusovo tělo. Teď kdyby tu byly holky z pokoje nebo někdo z Pobertovy party tak by Eranie nepoznával.
Teď tu před všemi stála chladná, krutá a bezcitná. Chvíli si Luciuse ještě měřila pohledem a potom k němu dlouhými kroky přistoupila. Zjistila, že je v bezvědomí. Hůlkou ukázala na jeho tělo a zašeptala.
"Prusio"
Mezi její hůlkou a Luciusovým tělem se rozsvítila jakási záře. Takhle to pokračovalo ještě nějakou chvíli když se nakonec Lucius pohnul. Pomalu si sedl. Před jeho očima se vyjasnila postava Eranie ,která na něho chladně vzhlížela.
"Příště to nezkoušej" poručila mu tak aby to slyšel jen on a odešla.
Sirius pomalu došel až k Eranie. Ta se na něho podívala už svým normálním výrazem. Po tom bezcitném už nebylo nejmenší památky.
"Říkala sem Ti, že se dokážu o sebe postarat." řekla prostě.
"To si byla ty?!"zeptal se ohromeně Sirius, kterému došlo kdo ho předtím zmrazil.
"Co se to tady božínku děje?!" ozval se hlas profesora Křiklana.
Nikdo mu neodpověděl. Pohled mu sklouzl ke stěně, potom přeskočil na Luciuse a nakonec na Eranie.
"Eranie co se to..." nedokončil svou otázku .
Eranie se mu totiž hluboce zahleděla do očí a to ho donutilo přestat mluvit. Chvíli si jenom tak hleděli do očí jakoby si něco říkali. Potom řekl:
"Srážím Zmijozelu 20 bodů za nevhodné chování studenta. Do třídy!"
Křiklan nechal všechny vejít do třídy a až potom vešel do třídy společně s Eranie.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ewilan Ewilan | Web | 27. září 2007 v 12:23 | Reagovat

paaaani! KRAAAAAASA!!! ja jsem tusila, ze ma Eranie takovou moc, ale ze je to tak silny...libilo se mi. jak sestrela malfoye! to si zaslouzil, fraja jeden hnusnej:-D a koukam, ze se nam zakoukala do remuse, ale co kdyby dala prednost sirimu?:-D

2 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 28. listopadu 2007 v 11:44 | Reagovat

Paráda... pěkně Luciuse sjela... zasloužil s to... jo a Ewilan: myslím, že do něj se zakoukala Eleanor...  nevím proč, ale Rema mám ze čtverky nejradši... :)

3 Jenny Jenny | Web | 1. prosince 2007 v 13:22 | Reagovat

Háhá,Eranie super setřela Malfoe=D Ale ta její moc mě trochu děsí...jdu na další kapču, vážně se mi to moc moc líbí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama