12. kaptiola

1. září 2007 v 22:41 | Zotara |  Začátek konce
"Do prdele!" zaklela zlostně Elizabeth, když ji Eranie v mudlovské hře, která se jmenovala Lodě potopila poslední loď.

"Slečno Luntová!" křikl Křiklan a propaloval Elizabeth pohledem. Elizabeth naprázdno polkla.
"Jak vidím nemáte potřebu poslouchat můj výklad a tak jistě víte, co vznikne když přidáme rozdrcený kořen asfodelu k výluhu z pelyňku." řekl jízlivě profesor Křiklan a tázavě se na Elizabeth podíval.
Elizabeth vykulila oči. Jak to má vědět? Pokud si dobře pamatuje, učili se toto v prvním ročníku a teď je v sedmém.
"To nevím pane profesore." odpověděla nakvašeně a střelila po Křiklanovi naštvaným pohledem. Ten si odfrkl a otočil se k Eranie.
"Vy to jistě víte že ano?" otázal se už mírným hlasem Eranie. Ta se usmála a odpověděla přesně podle učebnice.
"Asfodel a pelyněk spolu vytvářejí uspávací prostředek tak silný, že se mu říká Doušek živé smrti."
"Správně slečno. Máte se co učit slečno Luntová." utrousil, když v tom začalo zvonit. Všichni studenti si začali skládat věci do brašen.
"Za domácí úkol mi napíšete třiceticentimetrové pojednání o měsíčních kamenech." zvolal Křiklan, otočil se a sedl si za katedru.
"Ale pane profesore, to jsme brali v šestém ročníku." ozvala se naštvaně Elizabeth. Křiklan ji sjel vražedným pohledem.
"Svoje hodiny si budu vést sám, nepotřebuji pomoct slečno Luntová. Vím co jste kdy probírali ale příští hodinu s nimi budeme pracovat takže si to zopakujete. Abych nezapomněl, vy si připravíte uspávající lektvar navíc. Příští hodinu mi jej přinesete abyste věděla jak se máte chovat!"
Elizabeth se ušklíbla, otočila se na podpatku a urychleně se ztratila s Křiklanova dohledu. Dívky ji dohonily až ve Velké síni kde šly na oběd.
"Nemohla si na nás počkat!" zvolala Eleanor a padla na židli vedle Elizabeth. Ostatní dívky si také sedly.
Elizabeth se k nim otočila s nasupeným pohledem.
"Co si o sobě myslí ten starý plesnivý dědek! Přísahám, že mi jednou uklouzne ruka s lahví jedu nad jeho pitím!" vybuchla Elizabeth a divoce přitom gestikulovala rukama až musely ostatní dívky uhýbat.
"Copak to předvádíš Luntová?" ozval se frajerský hlas za zády. Dívky se otočili a než stačili cokoliv udělat už se mezi ně kluci namačkali. Sirius si sedl vedle Eranie, James vedle Lily, Remus vedle Eleanor a Petr se raději posadil trochu dál a začal se cpát jídlem.
"Křiklan mi dal úkol na víc." odvětila Elizabeth, "Co tu vůbec děláte? Zase jste nás přišli otravovat? To nemáte nic lepšího na práci?"
"Proč otravovat? My si jenom chceme pokecat." odpověděl naoko dotčeně James a podíval se na Lily. Ta však měla sklopenou hlavu a nic neříkala. Vlastně si Jamese vůbec nevšímala. Netušila jak se k němu má, potom co se venku stalo, chovat. Eranie usoudila, že toto bude nadlouho, vytáhla si svou oblíbenou knihu, opřela se zády o Elizabeth a zabořila obličej do knihy tak, že nešla vůbec vidět. Sirius, který seděl hned vedle ní se na ni nenápadně, tak aby ho nikdo jiný neviděl, podíval, zatímco James pořád něco drmolil. Pomalu natáhl ruku, dotkl se desky knihy a malinko ji sklonil tak, aby viděl Eranie do tváře. Jejich oči se střetly. Sirius hleděl do těch jejich jasně zelených očí a potom se jemně pousmál. Eranie mu usměv oplatila a Sirius náhle pocítil touhu obejmout ji a políbit. Věděl ale, že by to bylo na ni moc. Cítil, že si zatím nebyla jistá a on ji nechtě ztratit.
"... no tak. Nemusíte se bát, že by jste se přestaly ovládat my vás pohlídáme, že jo Náměsíčníku!" říkal právě James když Eranie začala vnímat.
"Já radši o ničem nevím! Bůh ví co provedete tento rok. Nezapomínejte, že jsem primus a kdybych o tom věděl musel bych vám strhnout body." opověděl Remus a pyšně napjal hruď na které se mu leskl jeho primustský odznak.
"O co se jedná?" zeptala se Eranie a vzhlédla od své knihy. James se na ni zatvářil jako na blázna, že on o tom tady celou dobu mluví a ona se po deseti minutách zeptá o co se jedná.
"Zítra jsou Vánoce a tak pořádáme mejdan. No mejdan... spíš takový večírek." zachechtal se James a spiklenecky mrkl na Siriuse. Eranie je nedůvěřivě pozorovala.
"Večírek jo? Hmm... tak to pochybuji. Určitě budete zase opilí s prominutím jak prasata. Stejně jako minulí rok. Já vás do postelí tahat nebudu. Pokud si dobře pamatuji, tak jste mě potom z vašeho pokoje nechtěli pustit." zareagovala na Jamesovu poznámku o večírku posměšně Elizabeth.
"No nevím kdo vypil docela sám celou láhev Ohnivé whisky a lehl si ke mě do postele." opáčil James.
"Co to kecáš to vůbec není pravda! Ohnivé whisky jsem náhodou vypila flašku a půl." namítla Elizabeth a sledovala jak se James nadechuje aby něco odvětil. Když Sirius spatřil jak James hledá co by Elizabeth řekl musel se rozesmát. Jamesův pohled přeskočil z Elizabeth na Siriuse.
"No ty se moc nesměj nevím kdo tak měl kravatu přivázanou na hlavě a tančil na stole jen v trenkách." zachechtal se James. Sirius se přestal smát a Eranie se začala dusit dýňovou šťávou kterou právě pila.
"Ty taky musíš všechno říct Dvanácteráku. Buď už radši ticho nebo řeknu tadyhle dámám co jsi dělal v koupelně." pohrozil Sirius. James se zatvářil na Siriuse pohledem, který říkal :jestli-to-řekneš-zabiju-tě!
Siriusovi se vítězoslavně zalesklo v očích, když si všiml pobaveného úšklebku Eranie.
"Čemu se tak směješ?" zeptal se.
"Ty jsi vážně tancoval v trenkách na stole?" zeptala se nevěřícně.
"No jo ale já jsem za to nemohl! Za to mohl ten chlast." obhajoval se Sirius. Eranie se hlasitě rozesmála.
"A to jsi měla vidět jaké měl trenky!" přidala se k Eranie posměšně Elizabeth. Sirius výhružně zavrčel.
"Jo o tom jsi mi povídala. Prej modré s růžovými prasátky." podotkla Eleanor. Sirius je všechny tři sjel vraždícím pohledem..
"Ale no tak. Vždyť se nemáš za co stydět Tichošlápku!" zvolal Remus a začal se smát taky. Při pohledu na nafouknutého Siriuse to už ani Lily nevydržela a přidala se ke svým kamarádům.
"Hele ty se moc neozývej Náměsíčníku jo? Jak dlouho to spolu táhnete?" vypálil Sirius na Remuse a hlavu pohodil směrem k Eleanor. Ta na něho vytřeštila oči.
"Co by spolu měli táhnout?" nechápala Elizabeth a tázavě se podívala na Eleanor. To samé udělala Lily.
"Však oni ví že? Tak jak to je?" nenechal se odbýt Sirius a zadíval se pobaveně na Remuse, který byl rudý až za ušima. Eleanor se na tváři rozlil jemný růměncem a sklopila hlavu k zemi, aby ji nebylo vidět do tváře.
"Ne-nevím o-o čem mluvíš Siriusi." vykoktal Remus a začal se rozhlížet kolem jako by hledal někoho jiného, ke komu Sirius mluvil.
"My jsme vás viděli v té kavárně tak nedělejte, že o ničem nevíte." přidala se do rozhovoru Eranie.
"Cože? V jaké kavárně?" zeptala se Lily a tázavě se podívala na Eleanor. Eleanor zvedla hlavu od země podívala se po ostatních a váhavě si opřela hlavu o Remusovo rameno. Kdyby to bylo možné tak Remus zrudne ještě víc než byl.
"Ne!" dostala ze sebe nevěřícně Elizabeth.
Eleanor se usmála aby ji v jejím smýšlení utvrdila.
"Ježiši! Vy spolu chodíte? Aá! Tak to gratuluju! Eh co to kecám, dělám jako by jste se braly. Tak tedy... eh... hodně štěstí." křičela jako pomatená Elizabeth. Přeskočila stůl, protože obcházet ho celý by ji zabralo moc času, a silně Eleanor objala. Lily ji hned následovala. James na to koukal jak na zjevení boží a nemohl uvěřit tomu co vidí. On, Remus, který byl vždy zabrán jen do knih a o nějakou dívku nikdy nezavadil, právě chodí s jednou z Lilyniných kamarádek.
"Jak jste to dali dohromady? Jako... kde jste se potkali? No... víte jak to myslím." vyptávala se Lily a sledovala pár před sebou.
"No jednou večer jsem šel do knihovny a..." začal vyprávět Remus. O tom jak se potkali, jak se spolu začali bavit a nakonec o tom jak pozval Eleanor do Prasinek. Když to všechno dopověděl tak se všechny dívky zvedly k odchodu až na Eranie.
"Kam jdete?" zeptal se zaskočeně James a podíval se naléhavě na Lily. Ta se na něho zmateně podívala a poté odvrátila tvář. James se zamyšleně zamračil.
"Už je pozdě a máme toho ještě hodně na práci." odvětila nakonec, "Jdeš taky Eranie?"
" Ne já... ještě zůstanu a něco sním. Přijdu za vámi." odpověděla ji Eranie, která si právě uvědomila, že ještě nic nesnědla. Lily se otočila a zamířila společně s ostatními dívkami ven z Velké síně. Eleanor se jenom rozloučila s Remusem a odcupitala za Lily a ostatníma. James posmutněl a prohlásil.
"Bez Evansové to už není ono. Asi půjdu, jdete taky?"
Remus přikývl na souhlas a zvedl se k odchodu. Petr už odešel ani si toho nevšimli a Sirius tam zůstal s Eranie sám. Jednou rukou se opřel o stůl a potichu sledoval jak si vkládá jednotlivá sousta do úst a jí. Eranie po něm nervózně pokukovala. Když Sirius neodvrátil svůj pohled ani po chvíli tak se po sobě podívala jestli na ni není něco neobvyklého, nic nenašla a tak se tázavě se podívala na Siriuse. Ten se stále jen lehce usmíval a nepřestával se na ni dívat.
"Děje se něco?" nevydržela to už Eranie.
"Ne nic. Jen nenávidím zvony." odpověděl stále s úsměvem Sirius.
Eranie se pro sebe usmála a zvedla se k odchodu. Sirius ji chytl za ruku. Eraniin pohled sklouzl na místo kde ji Sirius držel a potom na Siriuse.
"Nešla by ses večer projít k jezeru?" zeptal se ji dychtivě Sirius a nedočkavě čekal na odpověď.
"Pořádáte přece párty." namítla koketně. Sirius pustil její ruku a zadíval se do jejích jasně zelených očí.
"Takže přijdeš?" chtěl se ujistit .
Eranie jen s tajuplným úsměvem pokrčila rameny, otočila se a za chvíli zmizela Siriusovi z dohledu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 28. listopadu 2007 v 13:07 | Reagovat

Ach Bože.... nechápu, jak to tak možeš napsat... musím se o toho pořád uculovat... a div že naprasknu, jak musím zadržovat dech... :D Vážne je to úžasná povídka...

no... jdu si to dočíst... :)

2 Jenny Jenny | Web | 1. prosince 2007 v 13:51 | Reagovat

Jo jo ať příde=D Super kapitola!

3 Ginny Weasley Ginny Weasley | Web | 23. listopadu 2008 v 14:41 | Reagovat

Úžasná povídka.

4 Ginny Weasley Ginny Weasley | Web | 23. listopadu 2008 v 14:42 | Reagovat

Kluci si asi oblíbili trenky s růžovíma prasátkyma ne ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama