1/2 7. kapitoly

1. září 2007 v 21:09 | Zotara |  Začátek konce
Ahojky lidišky!
Tak přidávám další kapču. Je ale moc dluhá a tak jsem ji musela rozdělit na dvě kapitoly. :))

"To byl dneska zase den."postěžovala si Mia na pokoji.
"Úplně s tebou souhlasím Mio. Jak máme stihnout napsat 70 centimetrové pojednání o měsíčních kamenech a 45 centimetrové pojednání o kouzle secreaseio do dvou dnů?"přisvědčila El.
"Mě se to ani nezdá tak těžké" prohlásila Lily. Ostatní jenom otočily oči v sloup.
"No tobě ne, ty si šprt" ušklíbla se škodolibě Eleanor.
"Já nejsme šprt! Prostě se jenom ráda učím" vysvětlila Lily.
Ostatní to už radši nekomentovaly, nemělo to smysl.
"Ahoj" ozvalo se ze dveří. Dívky se překvapeně otočily a ještě více byly překvapené když v těch dveřích spatřily Eranie.
"Ahoj" pozdravily naráz.
Eranie se pomalu přesunula ke svojí posteli a začala se převlékat do pyžama. Lil a spol. se na sebe zaraženě podívali.
"Kde jsi byla?" odhodlala se zeptat jako první Lily.
"Procházela jsem se" odpověděla potichu Eranie.
"Ehm celý den?" ptala se dál Lily. Eranie jenom přikývla. Už převlečená do pyžama vlezla do koupelny a zavřela se. Lily, Eleanor, Elizabeth a Mia se po sobě podívali stylem co se stalo?
Za chvíli vyšla Eranie z koupelny a lehla si do postele. Dívky k ní přistoupili, sedly si na její postel a Lily se zeptala:
"Stalo se něco Eranie?"
"Nic zvláštního" odpověděla potichu ale ani se na Lily nepodívala.
"Co se stalo?" zeptala se Lil.
"To je dlouhá historie ani by vás to nezajímalo" odvětila Eranie.
"Ale no tak kdyby nás to nezajímalo neptali by jsme se" namítla Mia.
"Tak dobře" řekla Eranie, posadila se a zády se opřela o stěnu.
"Budu muset asi začít úplně od začátku. Když vás to nebude zajímat tak řekněte a přestanu ano?"řekla Eranie a dívky přikývly.
"Asi před dvěma roky sem poznala jednoho kluka. Na začátku se mi jenom líbil ale potom sem se do něho zamilovala on do mě taky a tak jsme spolu začali chodit. Bylo to asi nejhezčí období mojeho života. Byly jsme spolu asi tak rok a potom se pokusil o sebevraždu." Lily a spol. se na tváři objevil smutek. Eranie to nevnímala a pokračovala.
"Nepodařilo se mu to ale asi po třech měsících ho někdo zavraždil" dořekla to pomalu.
to je nám líto" řekla potichu Lily a dívky jenom přikývly. Nebyly schopny slova. Na to, že by jim zabily kluky nechtěly ani pomyslet.
"Ani nemusí" mávla rukou Eranie.
"Stalo se to už dávno. Neříkám, že jsem na to už zapomněla ale ani na to nemyslím každý den…nebo se alespoň snažím na to nemyslet. To proč jsem se dneska ztratila není kvůli téhle věci, teda má to v tom taky určitou roli ale ne tu hlavní."
"Tak co se Ti stalo?" zeptala se zaraženě Lily.
"Dneska jsem se trochu chytla s Blackem a on mi řekl něco v tom smyslu, že než aby se mnou nějaký kluk chodil tak by se radši zabil." Odpověděla potichu.
"Kretén jeden co si o sobě myslí jako? Měl by první přemýšlet než něco vypustí z té svojí nevymáchané huby!" rozčilovala se Lily a u ostatních dívek z pokoje to mělo stejnou odezvu. Eranie je však přerušila.
"Nemohl o tom vědět určitě by to neřekl kdyby to věděl."
"No to tak" vypálila na ni Elizabeth jejíž obličej začínal lehce brunátnět.
"Holky prosím vás jenom žádné scény jo. Nemůže za to nevěděl to."obhajovala ho Eranie.
"Jaké scény to nebude scéna se nemusíš bát jenom pár facek ať se vzpamatuje."křičela El kterou to nečekaně moc rozčílilo.
"Ježíši nic nedělejte, nechte to prostě být jasný. Nemůže za to nevěděl to."snažila s obhajovat Siriuse Eranie. Byla to pravda nemohl to vědět.
"Nechápu jak se ho můžeš zastávat! Vždyť je to Black!!!" řekla naštvaně Eleanor. Neměla Siriuse příliš v lásce.
"JO je to Black je ze staré kouzelnické rodiny, která je TÉMĚŘ celá zasvěcená do černé magie a hodně členů rodiny Blacků jsou smrtijedi to přiznávám. Black je však výjimka. Stačí?"řekla nakvašeně Eranie.
Holky na ni hleděli jak na zjevení boží. Black má rodinu ve které jsou skoro samý smrtijedi? Black?
"Co-cože? Ja-jak jako smrtijedi? Dyť je v Nebelvíru!" vykoktala po chvíli Lily.
"To jste nevěděli o rodině Blacků to ví všichni…teda asi skoro všichni jak tak vidím" řekla udiveně Eranie.
Tak to jsem zvorala jestli to nevěděly.
"V jeho rodině jsou smrtijedi?" zeptala se nevěřícně ale zároveň znechuceně Lily.
"Ano jsou ale on není jako oni už jenom to že je v Nebelvíru to dokazuje nemyslíš?"odpověděla Eranie a podívala se na Lily která po chvíli odpověděla.
"Ale co když bude?"
"Co když, co kdyby. Ježiši Lily žádné co když nebo co kdyby není je prostě teď chápeš. Musíte mi slíbit, že to nikomu a zvlášť jemu neřeknete. A prosím vás chovejte se k němu jako doposud. Syn si přece nemůže vybrat rodiče…" řekla Eranie a podívala se na své kamarádky.
Ty se na ni podívali a potom přikývly. Eranie si oddychla.
Za chvíli začali dívky pomalu zalézat do postelí a pomalu každá usínaly.
Snad se nic nestalo
Pomyslela si Eranie a pohroužila se do spánku.
Udělej to prosím…
Ne to nemůžu ne-nemůžeš to po mě chtít to nemůžeš!
Musíš to udělat ty víš, že musíš. Udělej to... prosím udělej to pro mě a pro ty lidi…
Nemusí to tak být, schováme Tě nemusí Tě najít.
Najde mě ty to víš, víš, že mě najde neschováš mě před ním udělej to
NE! Nemůžu, ne-nedokážu to, nedokážu to udělat.
Dokážeš to protože to musíš udělat… udělej to prosím udělejte pro mě…
Bílá ruka se dotkla tváře chlapce s černýma smutnýma ale odhodlanýma očima.
Je mi to líto… zašeptal
Mě taky.. odpověděla se slzami v očích
Miluju Tě
Já tebe taky…
AVADA KEDAVRA!
Zelený záblesk probudil Eranie ze spaní. Dýchala nepravidelně a strašně rychle.
Roztřeseně se podívala kolem sebe. Uviděla svoje kamarádky jak ničím nerušeni spí. Pomalu se začala uklidňovat. Ještě byla noc. Opatrně vstala z postele oblékla si černou sukni, černé tričko a nakonec si vzala svůj černý plášť. Opatrně otevřel dveře a tak aby nikoho nevzbudila se vytratila z pokoje. Prošla portrétem Buclaté dámy a vydala se směrem k astronomické věži. Rukou jezdila po stěnách hradu tak jak byla zvyklá. Kdyby ji tak někdo viděl myslel by si nejspíš, že je nějaký přízrak.
Byly už noc a studenti neměli co na chodbách pohledávat ale ona neměla strach z toho, že ji někdo chytí. I kdyby ji chytili žádný trest ji nedají.
Kráčela pomalu dál až došla ke schodům, které vedly do astronomické věže. Pomalu se po nich vydala. Za chvíli ucítila slabí jemně studený vánek na své tváři. Vyšla až na terasu, položila ruce na zábradlí a obrátila hlavu k nebi. Dneska bylo jasno a tak šly vidět hvězdy. Tisíce malých teček, které svítily na inkoustově modré obloze. Kdysi jak byla malá ji pohled na hvězdy dával naději, naději na lepší dny. Ráno když se probudila už však hvězdy nebyly a nastupovala tvrdá realita.
Eranie sklonila hlavu a zahleděla se kdesi do dáli... po tváři ji ztekla slza. Pomalu ztekla až k bradě a potom těžce dopadla na kamennou podlahu.
Eranie zašla do vnitř do věže, opřela se o stěnu pomalu se podél ní svezla až k zemi. Rukama si objala kolena a dívala se před sebe pohledem plným bolesti, smutku a zloby. Po tváři ji začali ztékat slzy... pomalu zavřela oči. Nechtěla nic vidět. Viděla už dost na to aby věděla jaký život je. Je krutý a studený. Na chvíli vám dá naději a vy si myslíte, že přece jenom není tak špatný jak se zdá ale krutý je pak návrat do reality když vám všechno co vám dal v okamžiku sebere. Chvíli takhle seděla, když v tom uslyšela kroky. Ona však oči neotevřela měla je stále zavřené. Kroky se zarazily. Eranie nakonec vzhlédla a ve dveřích astronomické věže spatřila Siriuse Blacka jak se na ni překvapeně dívá.
"Co tady děláš?" zeptala se Eranie potichu protože Sirius se k tomu neměl.
"Já.... nemohl sem spát" odpověděl po chvíli.
"V tom případě Tě tady nebudu rušit" šeptla a vstala. Pomalu se rozešla ke dveřím a prošla kolem Siriuse.
"Ne počkej .." řekl Sirius a chytil Eranie za zápěstí. Eranie se zastavila a tázavě se na něho podívala.
"Já...já chtěl bych se Ti omluvit. Nechtěl sem Ti nějak ublížit myslel jsem to jako srandu nevěděl jsem, že je za tím něco..."omlouval se Sirius a přiblížil se o dva kroky směrem k Eranie. " Je za tím něco víc?" zeptal se nakonec tiše.
Eranie se mudo tváře podívala tvrdým pohledem. Proti její vůli ji však nepřestávali slzy téct. Sklonila hlavu a pomalu přikývla.
" Můj kluk se pokusil o sebevraždu. Několik měsíců potom ho zavraždili." řekla tichým ale pevným hlasem.
Sirius udělal další krok v před a tím překonal vzdálenost, která mezi nimi byla. Byl teď tak blízko ní jak ještě nikdy ne. Pustil ji zápěstí a pomalu ji objal.
Eranie ho nechal ale taky mu jeho obětí neopětovala. S ním se cítila v bezpečí, i když sama nevěděla proč. Nechtěla mu ale dělat naděje, protože věděla, že by to nešlo. Měla až moc nepřátel.
Položila svoje ruce na jeho vypracovanou hruď a pomalu se odtáhla. Sirius na ni pohlédl zmateným pohledem. Eranie se smutně usmála pohladila ho po tváři a řekla.
"Střež si svoje srdce Siriusi, protože za chvíli to bude to jediné co Ti zbude. U mě by moc v bezpečí nebylo." otočila se a odešla.
Sirius tam ještě dlouho stál s pohledem upřeným na východ z věže...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sendy sendy | Web | 1. září 2007 v 21:10 | Reagovat

ahoj...jestli se ti líbí nevada tan tak se pls koukni na můj blog o NT

2 Ewilan Ewilan | Web | 27. září 2007 v 12:18 | Reagovat

aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! ty voe! ty voe!!! to je---teda sok! tak takhle to bylo! kvuli klukovi a ona ho musela zabit! jezisi! jezisi! tohle musim rozdychat! letim na druhou cast!!!!

3 Pád´o - girl Pád´o - girl | 12. října 2007 v 14:55 | Reagovat

týjo dobrý fakt supr!!!!

4 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 28. listopadu 2007 v 11:34 | Reagovat

Dramatické.... :D je mi jí vážně líto... nemůžu si ani představit, jaké to je, zabít svého kluka nebo někoho koho miluješ... Fakt síla..

5 Jenny Jenny | Web | 1. prosince 2007 v 13:15 | Reagovat

Nádhera!!!! čím dál lepší, nemám slov!!! Skvělý námět, zápletka,prostě mě to moc zaujalo! A taky je to děsně smutný=´( Ale strašně moc se mi to líbí

6 Ginny Weasley Ginny Weasley | Web | 23. listopadu 2008 v 13:36 | Reagovat

Ježiši chudák Eranie.Fňuk. Jdu na další k.

7 *šunčička* *šunčička* | 12. července 2010 v 19:24 | Reagovat

Asi nejvíc se mi líbilo jak jsi napsala "Střež si svoje srdce Siriusi, protože za chvíli to bude to jediné co Ti zbude. U mě by moc v bezpečí nebylo"  to jsi napsala fakt krásně

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama